ADHD v době AI: Epidemie nebo Řešení?

Když jsem v roce 2022 zakládal firmu, věděl jsem, že se chci věnovat AI. Vlastně to byl ten hlavní popud.  Ještě jsem pracoval pro bývalého zaměstnavatele a po večerech a víkendech jsem si umělou inteligenci pomalu osahával. No, mám ADHD, takže moje „pomalu“ znamenalo celé dny. 

Zkoušel jsem přes AI dělat úplně všechno, ale první modely byly ještě výrazně omezené. Ten potenciál jsem ale viděl jasně – jen jsem netušil, jak ho správně uchopit. Vždycky, když jsem přišel s nějakou myšlenkou, co AI naučit, za pár týdnů přišel nový model, který to už uměl sám od sebe. Bylo to frustrující.

Přesto jsem tomu propadl. Zkoumal jsem nejen modely samotné, ale i limity nových aplikací, které s nimi přicházely. Pořád jsem ale neměl jasný business model. A pak se našel tak nějak sám.

Jak jsem díky AI konečně pochopil ADHD

Všechno se změnilo, když jsem se seznámil s Denisou (celý příběh najdete zde). Tehdy jsem, vlastně zcela nevědomě, začal naplno používat AI ke studiu ADHD. 

• Jen a pouze díky AI jsem byl schopný přečíst přes 180 knih o ADHD.
• Díky ní jsem proplouval stovkami výzkumů a rešerší, jako by to byly referáty ze základky.
• Pomocí Gemini a vlastních skriptů jsem louskal komentáře z Redditu po tisících a pořád chápal kontext a podkres.
• Díky obrovské kapacitě jazykových modelů a mé neutuchající touze po odpovědích na to, co ADHD u žen skutečně je, jsem prošel i stovky různých článků.

Jako člověk s ADHD nesnáším zbytečnou práci, takže všechno muselo běžet na nejlepších platformách a s těmi nejlepšími informacemi. Díky tomu jsem narazil nejen na hranice současné vědy (o čemž píšu v tomto článku), ale také na fascinující spojitost mezi ADHD, AI a dneškem. Začal jsem chápat, proč dnes tolik lidí „má“ ADHD a že to není jen soubor negativních symptomů, ale i pozitivních efektů. 

Svět se mění a s ním i pravidla hry

Za tu dobu jsem se stal specialistou na AI a jsem v obraze. Dnes víme, že umělá inteligence určité pracovní pozice nahradí, jiné zaniknou a další vzniknou.  Chápu ten strach. Umím si představit, jak se tvářili rolníci, když poprvé viděli na poli kombajn. My jsme ty jejich potomky docela efektivně posadili do kanceláří a zvýšili byrokracii, protože voliči přece potřebují práci. 

• Jen a pouze díky AI jsem byl schopný přečíst přes 180 knih o ADHD.
• Díky ní jsem proplouval stovkami výzkumů a rešerší, jako by to byly referáty ze základky.
• Pomocí Gemini a vlastních skriptů jsem louskal komentáře z Redditu po tisících a pořád chápal kontext a podkres.
• Díky obrovské kapacitě jazykových modelů a mé neutuchající touze po odpovědích na to, co ADHD u žen skutečně je, jsem prošel i stovky různých článků.

Jako člověk s ADHD nesnáším zbytečnou práci, takže všechno muselo běžet na nejlepších platformách a s těmi nejlepšími informacemi. Díky tomu jsem narazil nejen na hranice současné vědy (o čemž píšu v tomto článku), ale také na fascinující spojitost mezi ADHD, AI a dneškem. Začal jsem chápat, proč dnes tolik lidí „má“ ADHD a že to není jen soubor negativních symptomů, ale i pozitivních efektů. 

Nechci predikovat, co budeme dělat s úředníky, až jejich práci zvládne AI rychleji a efektivněji. (Mojí starostí je, aby na to použili mé vlastní modely – www.ai-czech.cz). A teď, když jsem si přihřál polívčičku, k věci. 

Nedávno jsem narazil na článek o klíčových dovednostech, které budou lidé v „době strojů“ potřebovat, aby byli konkurenceschopní. Vycházel z podcastu s Mustafou Suleymanem, spoluzakladatelem Google DeepMind a současným šéfem AI v Microsoftu. Od té doby se s podobnými články roztrhl pytel a i když se v detailech liší, jedna svatá trojice dovedností zůstává.